Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tradice sborového zpěvu v Telči
 

     Významnou složkou kulturního života lidu byla vždy hudba a zpěv. Zpěvem se od nepaměti vyjadřovala radost i žal. Heslo „Slovan kdyby zpívat neměl, hořem by snad zahynul“ bylo často vyšíváno na praporce zpěváckých spolků. A těch byla v Telči celá řada.

     Na přelomu 18. a 19. století působil v Telči Josef Tobiášek, nejprve jako vychovatel v hraběcí rodině, později jako učitel a ředitel v hlavní škole. Založil orchestr a zasloužil se o uvádění českých divadelních her.

     Významnou osobností hudebního života v Telči byl učitel dívčí školy a ředitel kůru Jan Evangelista Kypta, vynikající hudební skladatel zejména v oblasti chrámové hudby. 

      Telč nebývala v 18. a 19. století tolik poněmčená jako jiná města moravská, ale teprve po šedesátých letech 19. století se po vzoru jiných měst telčští občané zabývali myšlenkou založit české středisko, kde by se všichni, jak se tehdy říkalo, probudilí občané mohli scházet.

      Tak vznikl v Telči po delších přípravách první český spolek Občanská beseda. Bylo to roku 1872 a sešlo se 72 členů. Činnost spolku byla mnohostranná (výlety, slavnosti, přátelské večery se zpěvem). Utvořilo se pěvecké kvarteto, ve kterém měl každý hlas čtyři zpěváky. Na programu byly především lidové a vlastenecké písně. Zpěv řídil učitel Brandstiller a po něm učitel Macilis. Dalšími sbormistry byli profesor Bolech, řídící učitel Erban, profesor telčské reálky Leandr Čech, ředitel měšťanské školy Jan Tiray, odborný učitel Kajer.

     V roce 1887 byl v Telči založen radikálnější spolek Omladina sdružující mladší generaci. Měl za cíl, podobně jako Občanská beseda, sdružovat český život ve městě a potlačovat kulturou německý živel. Podílel se na hudebních a pěveckých pořadech.

     Oba spolky se sloučily v roce 1909 a tak vznikl v Telči Čtenářský spolek se sedmi odbory – divadelním, pěveckým, hudebním, literárním, přednáškovým, sportovním a zábavným.

     Skutečný rozvoj sborového zpěvu v pěveckém sdružení Čtenářského spolku nastal  příchodem okresního soudce Antonína Pospíšila, který se ujal vedení sboru. Jako temperamentní, umělecky založený dirigent a tenorista nejlepších kvalit vedl sbor od úspěchu k úspěchu. Jeho činnost narušila 1. světová válka.

      Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla činnost spolku obnovena. Mužského sboru a orchestru se ujal ředitel kůru Bohumír Pokorný, ženský sbor vedl předseda spolku řídící učitel Augustin Ptáček. Sborová činnost za vedení Bohumíra Pokorného vyvrcholila v roce 1924, v roce stého výročí narození Bedřicha Smetany. 24. dubna byl pěvecký a hudební odbor Čtenářského spolku přejmenován na Pěvecko-hudební a divadelní spolek Smetana Telč. Toto jméno nese pěvecký sbor dodnes.

     Spolek pořádal pravidelně nejméně dva koncerty ročně a koncertoval i v okolních městech. Zval do Telče i jiné sbory. V roce 1931 se sbor Smetana Telč stal členem Pěvecké župy západomoravské a Pěvecké obce české.

     V roce 1934 převzal řízení ženského sboru Josef Mátl, který sbor rozšířil o komorní orchestr. Mužský sbor řídil bratr Ladislav Mátl, který po dva roky, kdy byl Josef na vojně, vedl i sbor ženský. Po návratu z vojenské služby se Josef Mátl opět ujal ženského sboru. Oba sbory společně vystoupily na koncertě v roce 1939 v Telči a ve Studené.

     Bohatou a v těžkých dobách záslužnou činnost vykazoval sbor i během druhé světové války až do října 1944, kdy bylo jeho další působení zakázáno.

     Již v prvních dnech po osvobození 1945 se činnost sboru rozvinula s plným elánem. Pořádalo se až 20 koncertů a vystoupení ročně. V prvním poválečném roce se Josef Mátl po mimořádném vojenském cvičení vrací do Telče a ujímá se hlavního vedení celého sboru Smetana. Na tomto místě setrvává až do své smrti v roce 1983. Stál tedy v čele sboru 46 let. Kromě sboru Smetana v Telči řídil sbor Foerster v Jihlavě, Hlahol a Janáček v Třebíči. Všechny tři sbory vystupovaly od šedesátých let pod názvem Sdružení Českomoravské vysočiny. Po smrti dr. Mátla dochází k rozpadu Sdružení.

     PS Smetana vytváří ze zbylých členů nový smíšený pěvecký sbor. Novým sbormistrem se stává Ladislav Holý. Jako dobrý hudebník dává dohromady malý orchestr.

     V roce 1990 přichází do sboru jako druhý sbormistr ing. Bohumil Nosek, učitel telčského gymnázia. Byla založena tradice koncertů na zakončení vánoční doby v kostele Jména Ježíš v Telči. Sbor v roce 1991 prochází novou organizační změnou. Po rozpadu Kulturního klubu Telč stává se po registraci Pěvecko-hudebním spolkem Smetana Telč.     V březnu 1992 se uskutečnil 1. ročník Setkání pěveckých sborů v kulturním domě v Krahulčí. Otcem myšlenky uspořádat toto setkání byl sbormistr Bohumil Nosek. Stalo se již tradicí, že se každoročně poslední březnovou neděli nebo první dubnovou neděli sjíždějí pěvecké sbory do Krahulčí.

     V roce 1996 onemocněl sbormistr Bohumil Nosek a sbor hledal nového dirigenta. Našel ho v osobě paní Mileny Kopečné, učitelky gymnázia v Telči. Milena Kopečná má s vedením sborů dlouholeté zkušenosti. Vedla 30 let dětský pěvecký sbor při ZŠ v Telči, sbor nižšího gymnázia Iuventa Telč a vyššího gymnázia Cantilena Telč. Od roku 1993 byla členkou PS Smetana. Ve své sbormistrovské činnosti se zaměřuje na čtyřhlasé a trojhlasé sbory světské, církevní i lidové. Za jejího vedení sbor dosahuje pěkných výsledků. Milena Kopečná se snaží příjemnou formou naučit zpívat amatéry tak, aby z této činnosti měli radost a potěšení. V roce 2001 byla za svou činnost vyznamenána Cenou Města Telče.

     Sbor Smetana pořádá pravidelně každý rok Setkání sborů v Krahulčí, koncert ke Dni hudby v červnu na nádvoří telčského zámku, koncert ke Dni otevřených dveří památek v září, tradiční Vánoční koncert a koncert na zakončení vánoční doby. Na tyto koncerty zve pěvecké sbory z okolních měst a přijímá pozvání na koncerty zejména do měst Vysočiny. V průměru je to za rok 15 – 20 vystoupení.